Atopická dermatitida – aktuální problém a současné trendy jeho léčby

Atopická dermatitida je geneticky podmíněné, zánětlivé onemocnění kůže. Nejčastěji je spojeno se zvýšenou tvorbou protilátek proti alergenům z vnějšího prostředí. Alergen se do těla ve většině případů dostává cestou inhalační, případně perkutánně přes kůži. Mezi nejčastější druhy alergenů patří různé druhy roztočů z domácího prachu, epitelie živočichů, pyly a spory některých saprofytních plísní. Nejvíce predisponovaní k tomuto onemocnění jsou plemena psů jako je west highland white teriér, boxer, dalmatín, francouzský buldoček, shar-pei, knírač, jezevčík, lhasa-apso, yorkshirský teriér, z větších plemen labrador.

První příznaky se objevují ve stáří 6 měsíců až 3 roky. Prvním klinickým příznakem onemocnění je svědivost bez dalších kožních změn. Svědivost postihuje nejčastěji tváře, okolí očí, bradu, uši, horní třetinu zvukovodu, podpaží, břicho, třísla a meziprstí. V důsledku atopické dermatitidy je organizmus predisponován ke vzniku sekundárních infekcí – pyoderma, kvasinkové infekce, případně přemnožení dermatofytních plísní.

Diagnostika onemocnění se opírá o vyloučení jiných příčin svědění – hlavně ektoparazity – svrab, cheyletielóza, demodex, primárních bakteriálních nebo plísňových onemocnění, hormonálních onemocnění a potravních alergií.

Terapie onemocnění se zaměřuje hlavně na kontrolu svědivosti, co je v některých případech značně složité. V minulosti se pro majitele doporučovalo několik možností terapie:

1. Vyhnutí se alergenu – v praxi téměř nepoužitelné

2. přídavek omega 3 a omega 6 mastných kyselin – efekt se dostavuje až po 60. dnech terapie, nutno kombinovat s kortikoidy

3. léčba pomocí látek, které potlačují imunitní odpověď organizmu – antihistaminika, kterých efekt je minimální a kortikoidy, či cyklosporin u kterých se však při dlouhodobé aplikaci vyskytuje množství nežádoucích účinků – snížená obranyschopnost organizmu, náchylnost na infekční a nádorové onemocnění, iatrogenní Cushingův syndrom

V současné době výše zmiňované formy terapie ustupují do pozadí a postupně jsou nahrazované novodobými trendy, které mají vyšší účinnost, méně nežádoucích účinků a podstatně zvyšují komfort života zvířete. Na našem pracovišti využíváme při léčbě atopické dermatitidy desenzibilizační terapii, příp. aplikaci látek tlumících svědění.

Desenzibilizace

Na základě vyšetření krve je možné stanovit stupeň alergické odpovědi proti hlavním skupinám alergenů – pyl, blechy, plísně, roztoči, které je možné dále dotestovat. Na základě pozitivního výsledku je možné vyrobit desenzibilizační vakcínu. Ta se zvířeti podkožně aplikuje ve zvyšujících se dávkách, co organizmu umožňuje přizpůsobit se působení alergenu. Desenzibilizační terapie vede ke zmírnění, příp. vymizení klinických příznaků. Terapie je v mnoha případech dlouhodobá, někdy až celoživotní a odpověď na léčbu u každého zvířete individuální.

Apoquel

Účinnou látkou tablety Apoquel je oclacitinib. Inhibuje aktivitu januskinázy, která je zodpovědná za aktivitu cytokinů vyvolávajících svědivost u psů. Používá se u psů starších než 1 rok. Tablety se aplikují první dva týdny na základě hmotnosti psa 2x denně, po dvou týdnech stačí aplikace 1x denně. Velkou výhodou tohoto přípravku je téměř okamžitý nástup účinku, který je však krátkodobý. Apoquel je vhodné podávat u sezónních alergií, nebo akutních svědivých stavů. Je třeba upozornit na vzácný výskyt nežádoucích účinků, jako je zvracení, průjem, podkožní boule, anorexie a zvýšený příjem vody.

Cytopoint

Novinkou na trhu je přípravek Cytopoint. Účinnou látkou je lokivetmab – monoklonální protilátka proti interleukinu 31 – co je cytokin odpovědný za svědění u psů. Cytopoint neovlivňuje funkci dalších cytokinů, takže nemá vliv na hemostázu či obranyschopnost organizmu. Forma aplikace je injekční, podává se 1 ml subkutánně a účinek jedné dávky přetrvává po dobu 4-8 týdnů. Je určen pro psy s váhou vyšší než 3 kilogramy a je možné ho podávat v jakémkoliv věku – od štěněte až po seniory. Cytopoint můžeme podávat souběžně s antibiotiky, kortikosteroidy, nesteroidními antiflogistiky, příp. apoquelem.

ZÁVĚR

Atopická dermatitida je problém nevyléčitelný, terapie se opírá hlavně o kontrolu svědění a léčbu sekundárních infekcí. Použití přípravků na tlumení příznaků je nutné kombinovat s pravidelným antiparazitárním programem. Postřiky, spot-on přípravky, nebo obojky v tomhle případě nejsou ideální volbou z důvodu jejich omyvatelnosti a účinku jen proti určitému spektru parazitů. Podle odborníků je nejvhodnější formou aplikace tablet – Nexgard, Simparica – s účinností 1 měsíc a Bravecto – s účinností 3 měsíce. Koupele v hypoalergenních šamponech pomáhají odstranit alergeny z kůže a obsahují látky tlumící svědění. Vhodná je i aplikace lokálních přípravků na kůži s obsahem antibiotik a kortikoidů (u nás velmi dobré výsledky s přípravkem Cortizeme), avšak samotná lokální léčba je v mnoha případech nedostačující. Na závěr je nutno dodat, že krmení hypoalergenní stravou má v případe atopické dermatitidy efekt jen velmi minimální.